Máme radost, že jste se rozhodli vyzkoušet Debian. Poznáte, že je výjimečný mezi distribucemi operačních systémů. Debian přináší kvalitní volně šiřitelný software z celého světa a spojuje jej do koherentního celku. Přínos tohoto softwaru v distribuci Debian je mnohem vyšší než celkový přínos samostatných programů.
Debian je výhradně dobrovolnická organizace věnující se vyvíjení svobodného
software a podpoře zájmů Free Software Foundation. Začali jsme v roce 1993,
když se Ian Murdock rozhodl vytvořit kompletní a soudržnou softwarovou
distribuci založenou na relativně novém jádře Linux. Ian rozeslal otevřenou
výzvu softwarovým vývojářům, kteří by chtěli přispívat do projektu. Relativně
malá skupina zasvěcených nadšenců, původně financována Free Software Foundation a
ovlivněna filosofií GNU, se během let
rozrostla do organizace sestávající z asi 800 vývojářů.
Vývojáři jsou zapojeni do mnoha aktivit zahrnujících: administraci služeb
WWW a FTP, vytváření grafického designu,
právní analýzy softwarových licencí, psaní dokumentace a samozřejmě správu
softwarových balíků.
V zájmu sdělování našich filosofií a lákání vývojářů, kteří věří tomu, co Debian reprezentuje, jsme publikovali množství dokumentů, které nastiňují hodnoty a slouží jako návody těm, kteří se chtějí stát vývojáři Debianu.
Debian Social Contract
se může stát novým
vývojářem. Každý vývojář může k distribuci připojit další
softwarový balík, za předpokladu, že program je podle našich kritérií volně
šiřitelný a balík bude, co se týče kvality, vyhovovat.
Debian Free Software
Guidelines je čistý a zhuštěný souhrn kritérií, která klade Debian
na free software. Tento dokument má ve free softwarovém hnutí velký vliv a je
základem pro The Open Source
Definition.
Debian Policy.
Dokument určuje kvality, které uplatňujeme na balíky.
Vývojáři Debianu jsou rovněž zainteresování v řadě dalších projektů; některé z nich souvisejí s Debianem, jiné obecně zahrnují Linuxovou komunitu, například:
Linux Standard
Base (LSB). Projekt LSB se zaměřuje na standardizaci základního
systému GNU/Linuxu, která umožní vývojářům softwaru a hardwaru třetích stran
vyvíjet pro GNU/Linux takové programy a zařízení, které budou fungovat obecně v
Linuxu a ne jen v konkrétních distribucích.
Filesystem Hierarchy
Standard (FHS) se snaží standardizovat uspořádání souborových
systémů Linuxu. Softwaroví vývojáři se budou moci plně koncentrovat na vývoj
svých programů a nebudou se dále muset starat o tom, zda-li jejich balík bude
fungovat s danou distribucí.
Debian Jr. je
interní projekt Debianu zaměřený především na naše nejmenší uživatele.
Pokud se chcete o Debianu dozvědět víc, podívejte se na Debian FAQ.
Projekt GNU vytvořil úplnou sadu volně šiřitelných softwarových nástrojů použitelných s operačním systémem Unix™ a systémy podobnými Unixu, jako např. Linux. Tyto nástroje umožňují uživateli provádět světské operace od kopírování nebo mazání souborů až po překlad programů a důmyslnou úpravu souborů s různými datovými formáty.
Linux je volně šiřitelné jádro operačního systému, které může používat váš
počítač. Operační systém se skládá z řady základních programů, které potřebuje
váš počítač, aby byl vůbec schopen spouštět další software. Nejdůležitější
částí je právě jádro. Zjednodušeně řečeno, jádro je program, který zabezpečuje
práci s hardwarem počítače jako např. přístup na sériový port, spravuje vaše
pevné disky nebo organizuje data v paměti, také je odpovědné za spouštění
programů. Linux jako takový je pouze jádro. Lidé obvykle říkají ,,Linux'',
ale mají tím na mysli systém GNU/Linux, který je založený na jádru Linux a množství GNU programů.
První Linux se objevil v roce 1991 a napsal jej Linus Torvalds z Finska. Nyní na jádře aktivně pracuje několik stovek lidí. Linus koordinuje vývoj a rovněž rozhoduje, co se stane součástí jádra a co ne.
Kombinace filosofie a metodologie Debianu spolu s nástroji GNU a jádrem Linux vyústila do unikátní softwarové distribuce, která je známá pod názvem Debian GNU/Linux. Distribuci Debian tvoří množství softwarových balíků. Jednotlivé balíky sestávají ze spustitelných binárních souborů, skriptů, dokumentace a konfiguračních souborů. Každý softwarový balík má správce, který za něj zodpovídá. Každý balík je rovněž otestován, aby bylo zaručeno, že bude spolupracovat s ostatními balíky v distribuci. To vše se promítá do distribuce Debian GNU/Linux, která je velmi kvalitní, stabilní a rozšiřitelná. Je možné ji jednoduše nakonfigurovat, aby sloužila jako malý firewall, běžný stolní počítač, pracovní stanice nebo velmi výkonný klient/server pro použití v Internetu nebo lokální počítačové síti.
Vlastnost, která nejvíc odlišuje Debian od ostatních GNU/Linux distribucí je
jeho systém pro správu balíků; sada programů dpkg,
dselect a apt. Tyto nástroje dávají administrátorovi
systému Debian úplnou kontrolu nad balíky, ze kterých se skládá. To zahrnuje
např. automatickou aktualizaci celé distribuce nebo označování balíků, které
by neměly být aktualizovány. Je také možné říct systému o vámi přeložených
balících a určit, jaké jsou závislosti mezi nim a instalovanými balíky.
Aby byl váš systém ochráněn před trojskými koňmi a jinými zlovolnými programy, ověřuje se, že balíky přicházejí do distribuce od jejich skutečných správců. Debian rovněž usiluje o to, aby programy byly bezpečně nakonfigurovány. Pokud se vyskytnou bezpečnostní problémy s distribuovanými balíky, jsou záhy k dispozici jejich opravy. Pravidelnými aktualizacemi systému si nahráváte a instalujete i opravy k bezpečnostním problémům.
Předně, nejlepší metoda, jak získat podporu pro váš systém Debian GNU/Linux
nebo jak komunikovat s vývojáři distribuce, je pomocí více jak 80 diskusních
klubů, které Debian spravuje. Pokud se chcete do nějakého z nich přihlásit,
podívejte se na přihlašovací
stránku.
Debian GNU/Hurd je systém Debian GNU používající jádro Hurd. Oproti
monolitickému jádru Linuxu je Hurd mikrojádrový systém založený na jádře MACH.
Momentálně je tento systém stále ve vývoji, ačkoliv základní systém je skoro
plně funkční. Systém Hurd je vyvíjen jako Debian GNU/Linux, ale má trochu jiný
systém pro správu jádra. Pokud jste zvídaví a chcete se o systému Debian
GNU/Hurd dozvědět více, podívejte se na stránky projektu Debian
GNU/Hurd a diskusní klub debian-hurd@lists.debian.org.
Informace o stažení Debian GNU/Linuxu z Internetu nebo seznam míst dodávajících
oficiální CD s Debianem můžete nalézt na webové stránce distribuce.
Seznam zrcadel
Debianu obsahuje kompletní seznam oficiálních zrcadel Debianu.
Aktualizace Debianu je velmi jednoduchá, protože systém je navržený tak, aby jej nebylo třeba přeinstalovávat.
Tento dokument se plynule mění. Ujistěte se na stránce Debian 3.0, že máte
poslední verzi tohoto dokumentu pro vydání 3.0 Aktualizované verze tohoto
instalačního manuálu jsou rovněž k dispozici na stránce oficiálního
instalačního manuálu.
Tento dokument si klade za cíl sloužit jako manuál pro nové uživatele Debianu. U čtenáře se nepředpokládají zvláštní znalosti a zkušenosti. Předpokládáme pouze obecné znalosti o tom, jak funguje váš hardware.
Uživatelé experti v tomto dokumentu také mohou najít zajímavé informace zahrnující např. velikost minimální instalace, detaily týkající se hardware podporovaného instalačním systémem Debianu atd. Zkušeným uživatelům doporučujeme některé pasáže přeskočit.
Obecně lze říct, že tento dokument je pojat ,,přímočaře'' a je koncipován jako postupný průvodce instalačním procesem. Následující seznam zachycuje kroky instalace a kapitoly, které se jimi zabývají.
tasksel můžete
instalovat celé skupiny balíčků tvořící takzvané ,,úlohy'',
dselect slouží k výběru jednotlivých balíčků z (rozsáhlého)
seznamu. Pokud znáte název balíčku, můžete použít program
apt-get.
Jakmile nainstalujete systém, měli byste si přečíst Další kroky, Kapitola 9. Tato kapitola vysvětluje, kde se máte podívat po dalších informacích o UNIXu, Debianu, jak aktualizovat jádro systému. Pokud chcete vytvořit vlastní instalační systém ze zdrojových kódů, podívejte se na Technické údaje o zaváděcích disketách, Kapitola 10.
Konečně informace o tomto dokumentu a způsobu, jak do něj přispět, můžete najít v Administrivia, Kapitola 12.
Licenční podmínky většiny programů opravňují k používání programu pouze na jednom počítači. Debian Linux taková omezení nemá. Budeme rádi, pokud ho nainstalujete na další počítač ve škole či zaměstnání, zapůjčíte známým a pomůžete jim s instalací. Můžete dokonce vyrobit kopie a prodávat je, stačí dodržet jistá omezení. To všechno je možné díky tomu, že Debian je založen na volně šiřitelném softwaru.
Volně šiřitelný neznamená, že software postrádá copyright nebo že se distribuuje zdarma na CD. Znamená to, že licence jednotlivých programů nevyžadují poplatek za právo program kopírovat. Kdokoli může program rozšířit, přizpůsobit, pozměnit a šířit výsledné dílo. [1]
Hodně programů v systému je licencovaných podle GNU General Public License (obecná veřejná licence) neboli GPL. Licence GPL vyžaduje, abyste kdykoliv, když distribuujete kopii programu, zajistili dostupnost zdrojových kódů programu; to zaručuje, že vy, jakožto uživatelé můžete dále modifikovat kód. Proto jsou ke všem takovým programům v systému Debian zahrnuté i zdrojové kódy.[2] Některé programy v Debianu používají jiná licenční ujednání. Autorská práva a licenční ujednání ke každému programu lze nalézt v souboru /usr/share/doc/jméno-balíku/copyright.
Pokud se chcete dozvědět více o licencích a o tom, co Debian pokládá za volně
šiřitelný software, podívejte se na Debian Free Software
Guidelines.
Nejdůležitější právní poznámka je, že tento software je bez jakékoliv záruky. Programátoři, kteří vytvořili tento software to udělali pro prospěch celé komunity. Nezaručujeme, že software se bude hodit pro dané účely. Na druhou stranu, jelikož se jedná o free software, můžete jej měnit tak, aby odpovídal vašim potřebám --- a využívat podpory ostatních, kteří stejným způsobem rozšiřují tento software.
Instalace systému Debian GNU/Linux 3.0 na architektuře ARM
verze 3.0.23, 16 May, 2002